tak jako každý rok, tak i letos zveme brigádníky na pomoc při zlepšování vzhledu jak techniky, tak i budov našeho muzea. Hlavní organizátor je Kája se svým účtem na facebooku - muzeum obrněné techniky Smržovka.
S ohledem na naše vytížení a možnost se o brigádníky starat navrhujeme pobyt od pátku do neděle. To znamená už možný nájezd ve čtvrtek pozdě odpoledne. Ubytování a strava jde pochopitelně za muzeem.
Těšíme se na Vás a určitě uděláme zase hodně pro muzeum.

Letošní setkání s veterány a vzpomínka na ukončení 2.svět.války bude mít letos trochu jinačí průběh. Plánujeme za podpory hejtmana libereckého kraje a měst Smržovka a Jablonec n.N. okružní jízdu vojenské techniky. Za přispění dalších klubů vojenské historie plánujeme účast asi 8 kolových vozidel a tanku M36 a polopásu M14. Výjezd z muzea okolo 10.00, pak na náměstí ve Smržovce a okolo 11.30 na Horním náměstí v Jablonci n.N. Zde bychom měli pobýt do 13.00. Máme slíbený stan, kde bychom rádi umístili panely z historie Jablonecka z roku 1938 a pak 1945. Věříme, že přivezeme minimálně 2 veterány WWII, se kterými by měla být beseda. Přijedou i naši kamarádi z Finska, Slovinska, Anglie a Německa. Můžeme si jen přát trochu štěstí s počasím a technikou. Ostatní zvládneme s nadšením sami

Je pěkné počasí a volá nám spousta lidí, zda jim otevřeme v říjnu muzeum. Už jsme slíbili pár dnů mimo víkend pro nahlášené skupiny a protože jsme pracovití, tak tam jsme každý víkend. Když o víkendech přijdete, tak vás nevyženeme.
A máme spoustu nových turistických známek a magnetek a nálepek - mohou být i Vaše

Je to už více nežli týden, co odešel pan Adolf Roehrer. Bylo mu 91 let a byl příslušníkem naší obrněné jednotky budované v Anglii. K jednotce se dostal vzhledem ke svému věku až v roce 1945. Jeho cesta do Anglie se podařila díky vlakům Nicholase Wintona. Měl být úplně posledním člověkem, kterému se podařilo dostat do soupravy odjíždějící z Prahy. Jeho otec byl Němec, který musel utéct pro své přesvědčení a odpor k nacistické ideologii v roce 1934 z Německa do Československa. S ním i jeho rodina. Po zabrání zbytku Československa v roce 1939 utekl do Anglie a jeho rodina ho tam následovala.
Pan Roehrer patřil k věrným návštěvníkům našich setkání s veterány a ještě vloni nás všechny ohromoval nesmírnou rychlostí myšlení a vtipem. Co jsme o něm nevěděli, že byl dobrým šachistou a muzikantem. Byl dost skromný a nerad se chlubil.
Je teď na nás, abychom na veterány vzpomínali a připomínali si jejich osudy.
Pane Adolfe Roehrere, bylo nám ctí Vás potkávat.